S Airi ve štěněcí školce

Včera jsme byli u paní MVDr. Hany Žertové na socializačním kurzu pro štěňata.

Abychom se dostali do Bystrce na Kamechy, vyrazili jsme na půlhodinovou cestu autobusem. Pro Airi to byl zase nový velký zážitek. Musela čekat na autobus s košíkem na čumáku (a do něho padaly mlsíky), pak se vezla nejprve na klíně autobusem a později na zemi. Zalezla si do bezpečí pod sedačku u našich nohou a zvědavě pozorovala okolí. Jelikož byl všední den odpoledne, bylo velmi rušno a lidi (a hlavně jejich nohy) se kolem nás jen míhali. Ze začátku dostávala mlsíky za to, že je hodná, pak už jen pohlazení. Cesta proběhla naštěstí v pořádku a bez loužiček.

Když jsme došli do školky, čekala tam už se svými páníčky půlroční fenka Rita, která má problém se strachem. Bojí se chodit ven a bojí se všeho cizího a neznámého. Nás se ze začátku taky bála, ani mlsík by si nevzala, ale postupem času se trošku otrkala a když viděla, jak si pejsci hrají, že dostávají mlsíky a všechno je v pohodě, vylezla ze své schovky pod židlemi (na kterých seděli páníčci). Dále tam s námi ve školce bylo malé štěně kokříka a jedenáctilétá starší fenka – oba pejsce od paní doktory, která zde ordinuje. Kokřík byl podobně bojově a kousavě zaměřený, jako naše Airi, ale brzo si to mezi sebou srovnali (párkrát jsme je dali od sebe) a už si pak hráli hezky. Jsem ráda, že Airi našla sobě rovné štěně. Zatím jsme potkávali spíš jen ty „podřízené“. Potřebuje taky někdy prohrávat.

Paní Žertová je úžasná. Dozvěděli jsme se od ní spoustu užitečných rad, ukázala nám, jak Airi nejlépe motivovat, a pak jsme si to i prakticky vyzkoušeli. Takže do příštího týdne máme za úkol učit Airi POŘÁDNĚ slyšet na své jméno. Když zavoláme „Airi“, tak aby přiběhla za všech okolností. Nejdřív doma (odtrhnout od hry a tak) a pak i venku. To bude už vyšší level. Ven máme chodit hladoví, aby si nás (s jídlem) víc hlídala a byla pozornější.

Koupili jsme Airi kousacího plnícího Konga pro štěňata, aby měla doma, když je sama, zábavu. A taky jí chceme koupit míč na granule. Ve školce měli rovnou dva velké a Airi je velmi zkušeně (ač je viděla poprvé v životě) celé vyluxovala. Neměla žádného sobě rovného konkurenta :)

A za týden se těšíme do školky zas.

Ve školce s kokříkem

Příspěvek byl publikován v rubrice Deník Airi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.