Festivalový pes aneb jedeme na Keltskou noc

Jelikož jsem jela s Démáirtem vystupovat na Keltskou noc a Lukáš jel na sraz do Prahy, rozhodla jsem se vzít Airi s sebou na festival. Usoudila jsem, že je už dost velká na to, aby to zvládla. A jak jsme se měli a co všechno z plánů vyšlo a nevyšlo.. se dozvíte v tomto příspěvku :)

Vyrazili jsme v pátek autem z Brna. Já jsem řídila od bráchy vypůjčenou Feldu (hehe, poprvé od autoškoly po dálnici ;-)) a zbytek posádky tvořila Airi a tři mí démáirtí spolutanečníci – Jitka s Airi pod nohama, Kubík a Arwi. Ovšem první komplikace se objevily ještě před odjezdem… V pátek ráno jsem se vzbudila s bolestí břicha, která se během dne stupňovala do parádních křečí. Nakoupila jsem si s sebou tedy colu a hromadu rohlíků, že to nějak přejde. Chvílemi jsem sice zvažovala, že bych zůstala doma, ale to jsem nemohla ostatním udělat, když vypadne tanečník těsně před vystoupením (a ještě k tomu dělá odvoz), je to špatné. Takže jsem si řekla, že to prostě nějak dopadně a vyrazili jsme :)

Cesta proběhla naprosto v pohodě (až mě to překvapilo!) a sice jsme čekali asi 30 minut v koloně před Vyškovem a pak trochu zabloudili v Prostějově, ale Plumlov jsme nakonec našli :) Po příjezdu a nějakých těch organizačních vyřizování jsme se vydaly s Airi na obchůzku areálu. Jelikož byl festival chvíli po začátku, nebyly tam ještě žádné šílené davy lidí. Tak jsme si to tam hezky prošli, aby se pejska seznámila s prostředím. Měli jsme chatku hned kousíček od podia, tak jsme všechnu hudbu slyšeli pořádně nahlas. Airi se bála akorát chvíli, když se nazvučoval bubeník, jinak byla v pohodě. Jelikož mi nebylo moc dobře, tak se mnou trávila čas na verandě chajdy (ostatní se rozprchli po areálu). Každého nově příchozího vesele vítala. Kdyby přišel zloděj, asi ho ulíže k smrti ;-) Na Keltskou noc přijela i naše psí kamarádka Ajuška, tak měli skvělou příležitost se spolu vyblbnout.

Během našeho prvního vstupu kolem 10. v noci se netvářila ještě moc unaveně (doma touto dobou už dávno spí), tak šla s námi. Musím ji pochválit, jak byla hrozně moc hodná. Přivázala jsem ji vzadu ve VIP zóně vedle podia na místě, kde jsme se převlékali. I kytarista z irské skupiny Sliotar Airi chválil, že je moc hodná a vzorně a potichu na mně čeká :) Jediné, co jí připadalo podivné, byly klapavé zvuky, které vydáváme při stepu, to naklápěla ouška na všechny strany a snažila se přijít na to, co to je..

Druhý vstup jsme měli přesně o půlnoci. Tou dobou už spala, tak jsem ji nechala v chatce (před chatkou ne, ještě by nám ji někdo ukradl) a hrozně moc jsem doufala, že ji nebudou zajímat ty hromady věcí, co se nám tam válely na zemi a byly na dosah.. Ale předvedla se jako správně vychovaná holka a celou dobu vzorně spala a nic nesežrala :) A vystoupení dopadlo taky moc dobře!

V noci jsme toho moc nenaspali, jednak pokračoval festival a druhak mi začalo být stále hůř a hůř a lítala jsem v jednom kuse na záchod :( Tak jsem se někdy v 5 ráno rozhodla, že to nemá cenu, že se to nelepší, ale spíš zhoršuje a že ráno pojedeme domů. Airi si vyzkoušela svou premiéru „jedu sama vzadu v autě a musím být hodná“. Původní plán, že bude ležet na dece na zemi mi trochu nevyšel, protože jako každého psa ji hrozně moc zajímalo, co se děje venku za okýnkem. Ale byla vzorná a nechala mě v klidu řídit. Tak jsme za hodinu v pořádku dojeli domů a celou sobotu jsme prospaly… z letošní Keltské noci jsme toho tedy moc neměli, tak se už teď těšíme na příští rok!

Jestli budou časem nějaké fotky (já jsem nic vyfotit nestihla), tak je sem ještě dodám ;-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Deník Airi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s