Airi na Intercanis 2013

IMG_6000Po naší první lednové výstavě jsem se rozhodla, že Airi zkusím přihlásit i na další výstavu. Jelikož se mi nechtělo jezdit nikam moc daleko, vybrala jsem brněnský mezinárodní Intercanis, který se konal 29.-30.6.2013. Ještě před přihlášením nastalo dilema – do které třídy pejsanu přihlásit? Mohli jsme buď do třídy mladých, kde jsme byli i v lednu, a nebo do mezitřídy, která je od 15 měsíců věku psa. A Airi měla 15 měsíců čtyři dny před výstavou. Nakonec jsem se rozhodla pro mezitřídu a dobře jsem udělala, protože v mezitřídě bylo přihlášených míň fen ;-)

Vystavování na nás vyšlo zase na neděli, takže jsme se v sobotu šli na výstaviště psychicky připravit na to, co nás čeká. Tentokrát se tam nekonala jen výstava psů, ale i výstava hospodářských zvířat + další doprovodný program. Airi byla na výstavišti moc hodná a užívala si to tam. Byla z těch všech lidí a psů fakt nadšená. Je to úžasný pokrok, když si vzpomenu na její první návštěvu na výstavě loni v září, kdy celou dobu bázlivě chodila s ocasem dolů.. Ale zpátky k sobotě. Nejprve jsme se šli podívat na naši posuzovatelku. Byla to Polka, paní Malgorzata Wieremiejczyk-Wierzchowska, a v sobotu měla na starosti zlaté retrívry. Pak jsme šli najít naši cvičitelku Terezu ze cvičáku, která handlovala (na objednávku) mladou bearded kolii. Při pohledu na načesanou chlupatou kouličku s mašličkou mezi očima jsem velmi ocenila praktičnost akit – jediná předvýstavní příprava je vyčesat (a když je nálada, tak možná i vykoupat), žádné culíčky, aby chlupy nepadaly do očí. atd.. Když jsme se s Airi na výstavě trochu rozkoukali, zkoušela jsem s ní chodit po přeplněné hale jen na výstavním vodítku (=tenké šňůrce). Tento test dopadl také dobře, pejsana chodila celou dobu jak beránek. Zázrak!

IMG_5690Na výstavě jsem obcházela všechny stánky s psími potřebami a hledala jsem, kde mají pouzdro na paži na výstavní číslo. A pokud možno od nějakého výrobce granulí. Musím říct, že to byla docela bída, zklamal mě Pro Plan, který dával číslo jen k zakoupenému pytli granulí (granule Pro Plan kupujeme pravidelně, ale z výstaviště se mi pytel tahat fakt nechtěl). Nakonec jsme skončili se sympatickým bílým pouzdrem od firmy BRIT. Když už vystavujeme, tak ať to má taky nějakou úroveň ;-)

Takto vyzbrojení jsme druhý den vyrazili na výstavu. Airi jsem raději vůbec nekoupala (aby ještě víc nevylínala). Počasí se netvářilo moc ideálně. Naštěstí nepršelo, jen trochu mžilo – to akití srsti před výstavou neublíží. Do výstavní haly jsme dorazili poměrně brzo a zaujali jsme strategické místo – kousek za stolem rozhodčí. Abych byla blízko vchodu do kruhu a měla dobrý rozhled. Trvalo celkem dlouho, než jsme se dočkali a šli jsme na řadu. Během čekání se Airi zajímala o každého pejska, co šel kolem. S některými prováděla i pokusy o hraní či alespoň pacičkování. Přišla se na nás podívat i strakatá Ajuška s pánečkama, ale před výstavou se nám neukázala, protože by z ní byla Airi totálně mimo. No a pak jsme už šli na řadu. Paní rozhodčí byla moc milá a i když byla Polka, skvěle jí šlo rozumět. Skončili jsme druzí a překvapivě se známkou V2 – res. CAC. Na to, jak byla pejsa totálně bez srsti je to opravdu nečekaný výsledek. Snad se paní posuzovatelce líbilo naše předvedení a pokus o svižné běhání :) Jen škoda té srsti, výstava vyšla na to nejhorší období línání.

Po výstavě se Airi šla pozdravit s Ajkou a pak si tam bokem na zkoušecím modrém koberci spolu velmi akčně hrály (pacičkovaly se, obě na vodítku). Až se staly atrakcí pro kolemjdoucí :-D Válející se vylínaná akita a extra rychlá a mrštná strakačka.

Seznámila jsem se tam s moc milou akitářkou Pavlou z Vyškova. Doufám, že se někdy ještě uvidíme, třeba na nějakém z akitích srazů, nebo na další výstavě.. povídaly jsme si o našich pejsách (má podobně starou akitu Kejsy) a mají toho ty naše holky v povaze opravdu hodně společného :)

A na závěr ještě pár poznatků z výstavy. Můj kamarád, páneček strakaté Ajušky, je zkušený vystavovatel amerických akit a tady na výstvě měl možnost vidět můj „přednes“. Dostala jsem docela slušnou zpětnou vazbu, tak vím, co pro příště zlepšit, na čem líp zapracovat. Snad se poučím a příště to se mnou bude už lepší :) A rozhodně bude mít Airi příště víc srsti!!!

IMG_6001

Příspěvek byl publikován v rubrice Deník Airi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Airi na Intercanis 2013

  1. Cappýčkovci napsal:

    Teda na tu bezchlupou bídu, moc krásné ocenění!!! Asi dobrý handler, co umí „vše“ zamaskovat :-P.Šikovné holky! Gratulujeme!!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s