Intercanis 2014

v kruhu2

Airi kouká na sýpající akitu (majitel ji chuděru hrozně tahal za krk)

Tak je to za námi, další výstava.

Tentokrát jsme zamířili na mezinárodní Intercanis, která se konala 21.-22.6.2014 v Brně. Věkově Airi již spadá do třídy otevřené, kam byly přihlášené čtyři feny. Akity posuzovala paní Petra Márová, pro nás velká neznámá.

V den výstavy to začalo zase jako obvykle báječně – na výstavu jsme to stíhali, ale udělalo se mi obrovské oko na punčoše. Takže ihned po příjezdu na výstavu šly punčochy dolů. Naštěstí se venku udělalo krásně teplo, zima byla jen ráno. No a když si zaběhnete pár koleček po výstavním kruhu, tak se zahřejete hned ;-)

Nevím, jak to dělají ostatní, ale jelikož bývám na výstavě vždycky sama,  na záchod chodí Airi se mnou. Vlézt do kabinky bych ji donutila horko těžko, navíc bychom se tam obě ani nevešly, takže na mě čeká vždycky před :) Letos jsme potkaly vlkodava také čekajícího před záchody. Jelikož to byl obr, tak čekal úplně venku. Ale svou obří nedočkavou hlavu strkal do dveří a koukal. Tak jsme raději nejdřív počkaly, až se objeví panička vlkodava, aby nás těmi dveřmi vůbec pustil :-D

Airi se ráno tvářila hrozně ukřivděně, že nejdeme na cvičák (to snad nemyslíš vážně, paničko, já chci svý psí kámoše!), ale snad ji ta rozmrzelost pak přešla, když měla kolem sebe tolik psů. Vůbec jsem ji tam nepoznávala, byla tak společenská a chtěla se (téměř) s každým kamarádit, to jsem zírala. Takhle se mi na výstavě moc často nechová.

Na výstavě jsme potkali pánečky červené akity Akinky, kterou známe už z našeho cvičáku. Airi se s ní hrozně moc chtěla kamarádit, ale Akinka se tvářila, že se jí ve výstavní hale nelíbí a nějaká nadšená Airi ji nezajímala. Musíme je seznámit někdy jindy, až bude víc klid.

s Cappym

čekání s Cappýčkem

Na výstavě tentokrát nebylo až tak moc akit (hlavně psů bylo zoufale málo), takže jsme šly na řadu docela rychle. Volné chvíle před vystavováním jsem trávila se Zuzkou od Cappyho, která přišla také vystavovat. Airi se Cappyho nejdřív dost bála a vlnila na něho pysky (to je fáze před vyceněním zubů). Je to totiž obr americký akiťák. Ale pak ji zvědavost nedala, osmělila se a s Cappýčkem se skamarádila. Ono je to jiné, když potkáme s Cappym i Ajku (která se po něm hned radostí sápe), než když potkáme Cappyho samotného. Nejvtipnější je, jaké má Cappy obří tlapy oproti Airi :)

Během našeho vystavování nám Zuzka Cappýčková udělala spoustu krásných fotek. Tímto Zuzce moc děkuji!

A teď k samotnému vystavování – Airi byla tentokrát docela líná a nechtělo se jí běhat, chtěla koukat kolem sebe (Hele, vedle se vystavují Kavalíři! A tam někde štěká pes..). Když jsem ji postavila do postoje a upravila jí packy, tak mi je schválně zas vracela zpět do původní polohy (jo, je to sranda dělat naschvály, když se panička snaží ;-)) Měly jsme to naše nové kumihimo vodítko s obojkem. Poznatek z praxe – moc příjemně se s tím vystavuje, lépe než s výstavním „provázkem“. Jen si člověk musí ozkoušet, jak moc si vodítko má srolovat při jaké činnosti, jak ho držet, když jsou tam ty třásně nakonci atd.

Airi se paní rozhodčí moc líbila. Říkala mi, že se jí líbí v typu atd. A samozřejmě nám vytkla ten náš hrudník.. To jsem zvědavá, jestli se to ještě spraví. Airi totiž opravdu pomalu dorůstá. Když si srovnáte, jak vypadala před rokem a jak vypadá teď, je to obrovský rozdíl. Tak tu nějaká šance ještě snad je. Měla bych s ní začít běhat, aby se jí roztáhnul, to by snad mělo pomoct (říká Terka od Ajky).

v kruhu3

rozhovor s rozhodčí

v kruhu

Tak která je hezčí?

Suma sumárum, tentokrát se nám povedlo být první a dostaly jsme V1, CAC :)  Posudek: 2letá fena výborné výšky i formátu, pěkně utvářená hlava, nůžkový skus, tmavé oko, hrudník ve vývinu, nepatrně strmější úhlení pánevních končetin, standardní srst, výborné předvedení.

Soutěžily jsme pak ještě o CACIB a res. CACIB, ale tyto tituly posbíraly akity z třídy šampionů. Navíc Airi byla kolo od kola otrávenější a otrávenější a vůbec se jí už nechtělo běhat. Příště si s sebou asi budu muset vzít dva druhy pamlsků, aby ji to víc motivovalo.

Aspoň mám nějaké ponaučení pro příště. Těším se na shledání na další výstavě (asi v září NVP Brno) ;-)

 

sampionka min

Airi s medailí za CAC

s medaili

S paničkou po výstavě

Příspěvek byl publikován v rubrice Deník Airi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Intercanis 2014

  1. Cappýčková napsal:

    Bylo nám ctí s vámi trávit výstavní dopoledne! :-)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s